Všetko je len o našom postoji. Nedávajme zodpovednosť za svoj život, radosť a šťastie do rúk iných ľudí 🙂
Jistá žena si na síti stěžovala:
Pro svého muže nemá už žádnou cenu. Nepopřál jí ani k narozeninám, jako obvykle ji jenom urazil a ponížil. Dospělé děti jí poslaly jen esemesky, a to bylo všechno. A ona seděla doma a plakala. Měla kulatiny, bylo jí padesát. Ví, že stěžovat si není pěkné. Prostě to tak vyšlo, promiňte… Nemá to vlastně komu říct. A když už se tu o takových věcech mluvilo… Proto to napsala do komentáře.
Jiná žena jí rovnou položila věcnou otázku: Kde bydlíte? Jestli jste z Prahy, tak když budete chtít, hned teď se za vámi rozjedu. Koupím cestou něco dobrého, pizzu se šunkou a sýrem, vím, kde prodávají opravdu dobrou, na vrch dávají jemně nakrájenou kapii. Vezmu někde šampaňské. A smažené brambůrky, takové ty lístečky, křupavé, mastné, ale děsně dobré… A až to všechno sníme a vypijeme, půjdeme do kina. A jestli bydlíte někde daleko, hned si to všechno objednejte. Nebo něco jiného dobrého na zub. A pak se krásně oblečte, namalujte, načešte a vyrazte do kina. A radujte se! Radujte se ze života! Nedejte si ukrást svoje narozeniny. Každý den je dárek, každý den našeho života je svátkem. Znám to dobře z práce, víte.
Žena, která si v komentáři stěžovala na svého muže a děti, se zeptala – vy jste psycholožka, že ano?
A ta druhá jí odpověděla: Ne, dělám sestru na jednotce intenzivní péče.
Ano. Ta doporučení byla správná doporučení profesionála. Byly to skvělé rady. Skvělé rady zkušeného praktika.
Ke slovám té zdravotní sestry se mohu jen připojit. Nedejte si sebrat ani jeden jediný den svého života. Ani jednu jedinou hodinu si nedejte vzít.
Nedovolte, aby vás špatná nálada, zlí, hádaví anebo lhostejní lidé okradli. Kupte si něco dobrého, oblečte si hezké šaty, běžte někam, kde se dobře cítíte a kde se vám líbí. To vám radí odbornice, která se každý den setkává s tím, jak křehký a drahocenný je lidský život…
Anna Kiryanová
