Série Pracovníci Světla – I
(Jeshua prostřednictvím Pamely Kribbe)
Identita pracovníka Světla
Pracovníci Světla jsou dušemi nesoucími silnou vnitřní touhu šířit Světlo – vědomosti, svobodu a lásku k sobě – na Zemi. Vnímají to jako své poslání. Často je láká duchovno a terapeutická práce nějakého druhu. Kvůli svému hluboce pociťovanému poslání si pracovníci Světla mnohdy připadají odlišní od ostatních.
Zažíváním rozličných druhů překážek na jejich cestě je život podněcuje v nalezení jejich vlastní jedinečné cesty. Pracovníci Světla jsou téměř vždy samotáři nehodícími se do pevných společenských struktur.
Poznámka k pojmu “pracovník Světla“
Výraz “pracovník Světla“ může vést k nedorozumění, jelikož odlišuje určitou skupiny duší od ostatních. Mohlo by to být přijato, jako by tato konkrétní skupina byla nějak lepší než ostatní, tj. ti, co pro Světlo nepracují. Celý tento myšlenkový postup je v rozporu se samou přirozeností a záměrem práce se Světlem. Řekněme si stručně, co na tom není v pořádku.
Za prvé, nároky na nadřazenost jsou obecně neosvícené. Blokují růst směrem ke svobodnému a milujícímu vědomí. Za druhé, pracovníci Světla nejsou “lepší“, ani “výš“ než kdokoliv jiný. Jednoduše mají jinou historii než ostatní, kteří do této skupiny nepatří. Díky této konkrétní historii, k níž se dostaneme níže, mají určité psychologické charakteristiky, které je jako skupinu odlišují. Za třetí, každá duše se v nějaké fázi svého rozvíjení stane pracovníkem Světla, takže nálepka “pracovník Světla“ není rezervována pro omezený počet duší.
Používáme výraz “pracovník Světla“ i přes riziko možného nedorozumění z toho důvodu, že obsahuje asociace a probere ve vás vzpomínky, které vám pomohou se rozpomenout. A je to též praktické opatření, neboť tento termín je často užíván ve vaší současné duchovní literatuře.
Historické kořeny pracovníků Světla
Pracovníci Světla v sobě nesou schopnost dosáhnout duchovního probuzení rychleji než ostatní lidé. Mají v sobě vnitřní semínka pro rychlé duchovní probuzení. S ohledem na to se zdají postupovat rychleji než většina lidí, pokud se tak rozhodnou. A opět, není to proto, že by pracovníci
Světla byli jakýmkoliv způsobem “lepšími“ nebo “vyššími“ dušemi. Nicméně jsou starší než většina duší inkarnovaných v současné době na Zemi. Tento starší věk by měl být chápán spíš ve smyslu zkušenosti než času.
Pracovníci Světla dosáhli určité úrovně osvícení před tím, než se inkarnovali na Zemi a začali plnit své poslání. Vědomě se rozhodli zaplést do “karmického kola života“ a zažívat všechny formy zmatku a iluzí s tím spojených.
Dělají to, aby plně pochopili “pozemskou zkušenost“. Umožní jim to naplnit jejich misi. Jen pokud sami projdou všemi stádii ignorance a iluze, budou posléze vlastnit nástroje k tomu, aby pomohli ostatním dosáhnout stavu opravdového štěstí a osvícení.
Proč pracovníci Světla následují toto v hloubi srdce vnímané poslání pomáhat lidstvu, ač tím podstupují riziko, že se sami ztratí na věky v tíži a zmatku pozemského života? To je otázka, jíž se rozsáhleji budeme zabývat níže. Pro tento okamžik řekněme, že to má cosi společného s galaktickým typem karmy. Pracovníci Světla stáli u svítání zrodu lidstva na Zemi. Účastnili se stvoření člověka. Byli spolu-stvořiteli lidstva. V tomto procesu stvoření učinili volby a jednali způsobem, jehož poté začali hluboce litovat Jsou tu nyní, aby svá tehdejší rozhodnutí napravili.
Než se pustíme do tohoto konkrétního příběhu, vyjmenujeme pár vlastností duší pracovníků Světla, které je obecně odlišují od ostatních. Tyto psychologické rysy nepatří výhradně pracovníkům Světla a ne všichni pracovníci Světla se ve všech z nich poznají. Tímto seznamem jednoduše chceme vytvořit náčrt psychologické identity pracovníka Světla. Pro účely charakterizování je vnější chování méně důležité než vnitřní motivace či pociťovaný záměr. Důležitější je to, co vnímáte uvnitř, než to, co předvádíte navenek.
Psychologické rysy pracovníků Světla:
- Od raného věku cítí, že jsou jiní. Spíše si připadají izolovaní od ostatních, osamělí a nepochopení, než nikoliv. Často se stanou individualisty, kteří si budou muset najít v životě svou unikátní cestu.
- Mají obtíž se cítit doma v rámci klasických povolání a/nebo organizačních struktur. Pracovníci Světla jsou přirozeně anti-autoritářští, což znamená, že od přirozenosti vzdorují rozhodnutím či hodnotám založeným výhradně na moci či hierarchii. Tento anti-autoritářský rys je přítomen, dokonce, i když vypadají nesměle a plaše. Má spojitost se samou podstatou jejich poslání zde na Zemi.
- Pracovníci Světla se cítí být přitahování k pomoci lidem jako terapeuti či učitelé. Mohou být psychology, léčiteli, učiteli, zdravotními sestrami, atd. I když se jejich profese netýká přímé pomoci lidem, je jasně přítomen záměr přispět vyššímu dobru lidstva.
- Jejich vize života je zabarvena duchovním pocitem toho, jak spolu všechny věci souvisí. Vědomě nebo podvědomě v sobě nesou vzpomínky na ne-pozemské sféry Světla. Příležitostně mohou pociťovat stesk po domově a připadat si na Zemi jako cizinci.
- Vysoce ctí život a váží si ho, což se často projevuje jako láska ke zvířatům a zájem o životní prostředí. Lidmi zapříčiněné ničení částí království zvířat a rostlin na Zemi v nich vyvolává hluboké pocity ztráty a žalu.
- Jsou laskaví, citliví a empatičtí. Mohou mít problém při zacházení s agresivním chováním a obecně jim dělá potíže se sami sebe zastat. Mohou být zasnění, naivní či vysoce idealističtí, stejně jako nedostatečně uzemnění, tj. praktičtí. Jelikož tak snadno přebírají negativní pocity a nálady lidí ve svém okolí, je pro ně důležité pravidelně trávit nějaký čas o samotě. To jim
umožňuje rozlišit mezi jejich vlastními pocity a pocity těch ostatních. Potřebuji čas sami pro sebe, aby se propojili sami se sebou a s matkou Zemí.
- Žili na Zemi mnoho životů, v nichž se intenzivně zabývali spiritualitou a/nebo náboženstvím. Byli vpodivuhodném množství přítomni ve starých církevních řádech vaší minulosti jako mniši, jeptišky, poustevníci, mágové, čarodějnice, šamani, kněží a knežky, atd. Byli těmi, kdo utvářeli most mezi vitelným a neviditelným, mezi každodenním kontextem pozemského života a záhadnými světy posmrtného života, říšemi Boha a duchů dobra a zla. Za plnění této role byli často odmítáni a pronásledováni. Mnozí byli odsouzeni na hranici jen za nadání, jichž se jim dostalo. Traumata z pronásledování zanechala na paměti vaší duše výrazné stopy. V současnosti se to může projevovat jako strach z úplného uzemnění, tj. strach být doopravdy přítomen, jelikož si pamatujete, že jste byli brutálně napadáni jen proto, že jste byli tím, kým jste.
Ztrácení se: past na pracovníky Světla
Pracovníci Světla mohou uvíznout v týchž stavech ignorance a iluzí, jako kdokoliv jiný. Ač startují z jiné pozice, jejich schopnost prorazit skrze strach a iluzi za účelem dosažení osvícení může být z mnoha důvodů zablokována. /Osvícením myslíme stav bytí, kdy si uvědomujete, že Světlo je vaší podstatou a že jste schopni se pro ně kdykoliv rozhodnout. /
Jedním z faktorů blokujících pracovníkům Světla cestu k osvícení je fakt, že nesou těžké karmické břemeno, což je může po dost dlouhou dobu svádět z cesty. Jak již bylo řečeno dříve, toto karmické břemeno je spojeno s rozhodnutími, jež kdysi učinili ohledně lidstva, když bylo ještě v plenkách.
Tato rozhodnutí byla jednoznačně neúctou k životu /později se v této kapitole k tomuto vrátíme/. Všichni pracovníci Světla, kteří žijí v současnosti, si přejí napravit některé ze svých minulých chyb, a spravit a pečovat o to, co bylo díky oněm chybám zničeno.
Když pracovníci Světla projdou svou cestou skrze karmické břemeno, což znamená propustit potřebu moci v jakékoliv formě, uvědomí si, že jsou ve své podstatě bytostmi Světla. Poskytne jim to způsobilost pomáhat ostatním při hledání jejich vlastních Já. Ale nejprve musí tímto procesem projít sami. Což všeobecně vyžaduje ohromné odhodlání a vytrvalost na vnitřní úrovni. Jelikož společnost přikrmuje ty hodnoty a soudy, které jdou často proti jejich přirozeným pohnutkám, mnoho pracovníků Světla se ztratilo, skončilo ve stavech pochybností o sobě samém, sebezapření a dokonce v depresích a beznaději. To vše proto, že nezapadají do zaběhnutého řádu věci a z toho usuzují, že s nimi něco opravdu není v pořádku.
V tomto bodě pracovníci Světla musí udělat to, že přestanou hledat schválení venku – od rodičů, přátel či společnosti. V jistém okamžiku budete muset vy, kdož čtete tyto řádky, učinit významný skok k pravému zplnomocnění, což znamená skutečně věřit v sebe sama a opravdu ctít své přirozené sklony a své vnitřní vědění, a jednat podle toho.
Vyzýváme vás, abyste tak učinili a ujišťujeme vás, že s vámi budeme na každém kroku cesty – stejně jako vy zde budete pro ostatní na jejich cestě do nepříliš vzdálené budoucnosti.
© Pamela Kribbe
(z angl.originálu přeložila pro www.reiki-centrumpraha.cz Lucka K.)
prevzaté z: