Psychologie se snaží vysvětlit, že myšlenky vznikají v mozku a emoce v srdci. Bez ohledu na to, kde vznikají, nelze od sebe myšlenky a emoce oddělit. Prastaré posvátné knihy praví, že lidské bytosti jsou tvořeny jak myšlenkami, tak emocemi. Jejich emoce je formují. Abyste mohli změnit svůj život, musíte napřed zvládnout své emoce.
Pokaždé, když na něco nebo někoho pohlédnete, vždy nejprve odhadujete, co můžete získat. Nezáleží na tom, zda se jedná o osobu či nehmotnou věc. Vaše myšlenky fungují na základě strachu či chamtivosti a kalkulují, co vám může daná situace přinést, takže se soustřeďujete na daný předmět či osobu. Je ovšem možné obrátit pozornost dovnitř vás samých a položit si otázky: Čím mohu přispět já? Co můžu dané osobě/situaci přinést já? Jak můžu ostatní obohatit? Pokud si pouze kladete otázku: Co z toho můžu mít já? pak jsou vaše činy poháněny žádostivostí. Jestliže se ovšem ptáte: Jak mohu danou věc/osobu obohatit?je celý proces poháněn láskou. Žádostivost je energie, jež si něco žádá. Láska je energie, jež dává. Láska je intenzivní zážitek odehrávající se ve vašem nitru.
Mnoho z vás si myslí, že láska je volba. Myslíte si, že záleží jen na vás, zda projevíte lásku. Myslíte si, že se s láskou buď dokážete vyrovnat, nebo ji prostě dokážete opustit. Ne! Nejedná se o žádnou volbu. Jde o základní životní potřebu. Když hovořím o životní potřebě, nemám na mysli pouze dýchání a přežití. Myslím tím opravdové žití v nejniternější podstatě, v uvědomění. Jediný způsob, jak žít v uvědomění, je vyjadřovat a prožívat lásku. Jestliže ji ani neprožíváte, ani nevyjadřujete, můžete klidně dýchat, ale nemůžete o sobě tvrdit, že jste živá bytost. Zvířata a rostliny také 
dýchají. Bez lásky budete stejně jako oni pouze existovat, a ne žít.
Krátký příběh:
Učedník se zeptal zenového mistra: „Hovoří někdy osvícený mistr?“
Mistr odvětil: „Ne, osvícená bytost nikdy nemluví. Tak činí pouze osoba, jež nezná osvícení.“
Nato se ho učedník zeptal: „Osvícená osoba tedy stále mlčí?“
Mistr odvětil: „Ne, osvícený mistr nikdy nemlčí. Pokud pouze mlčí, tak není osvícený.“
Učedník byl zmatený. Zeptal se: „Vy říkáte, že osvícená osoba ani nehovoří, ani nemlčí. Co tedy dělá?“
Mistr odpověděl: „Zpívá! Její bytí zpívá. Ani nehovoří, ani nemlčí. Její skutečné bytí zpívá.“
Láska je konečný a nejvyšší zážitek lidských bytostí. Pokud vám do života vstoupí láska, nemůžete ji vlastnit ani ovládat, to ona ovládá vás! A právě to měl mistr na mysli. Pokud vás tento zážitek zcela ovládne, veškeré vaše činy pak budou připomínat překrásnou píseň a vaše slova budou znít jako poezie. Budete se cítit lehcí, jako byste se vznášeli, a vaše chůze bude připomínat tanec. Z řeči vašeho těla bude čišet laskavost a ušlechtilost. Vyjádřením bezmezné lásky prokážete lidstvu velkou službu.
Všechny lidské bytosti se rodí jako milující tvorové. Novorozeně vyzařuje bezdůvodnou lásku. Copak v okamžiku zrození zná všechny ty lidi okolo? Ne! Jeho energie je plná lásky bez důvodu a příčiny. Během dospívání vás společnost učí prožívat pocity, jako jsou strach a chamtivost, a tímto směrem se v budoucnosti ubírá i vaše láska. Pak už se nejedná o bezdůvodnou lásku. Jde naopak o lásku podmíněnou, jež vás začíná dusit, a vy prožíváte další emoce, jako jsou žárlivost, strach a zlost. Prožíváte podmíněnou lásku. S trochou uvědomění a probuzení můžete opět získat původní lásku: lásku bez příčiny.
LÁSKU NELZE VYTVOŘIT
Nikdy není možné stvořit lásku pouze s pomocí logických rozhodnutí. Vaše duševní nastavení by mělo být takové, aby vám pomohlo být láskou, aby s jeho pomocí veškeré vaše činy promlouvaly láskou. Vaše logika by ze sebe měla vyzařovat lásku, lásku za hranicemi logiky! Pokud se lásku snažíte vytvořit, je to, jako byste se snažili donutit poupata, aby rozkvetla. Můžete takovému květu nadále říkat květ? Ne. Láska je květina, jež kvete hluboko ve vás a voní sladkou vůní, již sdílíte s ostatními.
V životě Rámánudži došlo k něčemu krásnému. Pokud byste studovali jeho život, povšimli byste si, že využil každého životního kroku k tomu, aby se přiblížil osvícení. Učitel Rámánudžu zasvětil a naučil ho zvláštnímu popěvku. Pak mu řekl, aby tento popěvek nepředával dále, a že pokud tak učiní, přijde do pekla. Rámánudža se zeptal, co by se stalo s tím, koho by popěvek naučil. Učitel pravil, že by dosáhl vykoupení.
Co bychom udělali my? Přirozeně bychom nezpívali a mysleli si: „Proč bych měl zbytečně přijít do pekla?“ Rámánudža se okamžitě postavil na vyvýšeninu u kostela a svolal celou vesnici. Hlasitě zazpíval a pravil: „Nechť všichni přijdete do nebe! Mně nevadí, že přijdu do pekla. Nechť vy všichni vstoupíte na nebesa!“
Když jste zamilovaní, máte pocit, jako by bylo celé vaše bytí otevřené, a pro blaho kohokoliv jste ochotni zajít do extrémů. Jste připraveni překročit jakékoliv hranice, jelikož se nemusíte chránit.
Když jste bláznivě zamilovaní, necítíte nejistotu. Proto provádějí zamilovaní riskantní věci. Riskují, jelikož mají pocit, že nemohou nic ztratit. Vůbec necítí nejistotu. Cítí se blažení a chtějí svou blaženost sdílet se všemi. Láska vám dává ohromnou odvahu i energii a otevírá vás. Díky ní si otevíráte cestu k sobě sam
ým. Normálně si totiž dostupní nejste, láska vám v tom však může pomoci.
Když učitel uviděl, co Rámánudža učinil, přiznal, že se od něho přiučil, a prohlásil, že se Rámánudža dostal mnohem výše než on sám. Řekl Rámánudžovi: „Odnynějška se nacházíš v jiném prostoru.“
Z knihy – Paramahamsa Nithyananda – Přirozené osvícení
Prevzaté z:
