zdroj: Sergej Lazarev – Diagnostika Karmy
„Potkalo nás to oba naráz,“ stěžovali si jeden přes druhého. „Žena byla vlastně v pořádku, ale pak – jako by se všechno najednou sesypalo.“
„Je podzim,“ snažím se jim vysvětlit, „a posiluje se kontakt se záhrobním světem, kde sídlí pokladnice našeho vědomí. Víří se kal, jehož jsme si předtím nepovšimli, a problémy se pronikavě vyostřují.“
Obrátil jsem se k muži:
„Vy příliš lpíte na pozemskosti, na penězích a vnějším zdaru. Peníze pro vás nejsou jen výrazem hmotného dostatku, ale i symbolem stability a moci tam, kde měla být zárukou stability spíš žena. Nepřijetí očisty se ve vašem případě projevilo pocitem ukřivděnosti. Skrze zášť jste pak ke lpění na pozemských statcích přiměl i svého syna. Pole nemá příliš valné, proto vás tak často bolí u srdce. Vaše manželka zase lpí na duchovnosti. Takoví lidé mívají pocit, že mají vždycky pravdu. Své vnímání světa chtějí vnutit všem. Často se jim zdá, že ostatní lidé a celý svět jsou k nim nespravedliví. Cítí neustálé podráždění a opovržení lidmi, kteří boří jejich plány a stereotypy chování. Vaše žena tak vehnala do stavu stejné vnitřní agrese i dceru a syna. Chce-li vaše dcera přežít, musí se povznést nad duchovnost nebo se jí vzdát, tedy vědomě porušovat mravní zásady.
“ Ženě jsem telefonem vysvětlil, že v posledních několika měsících svou dceru odsuzovala a pohrdala jí. Přitom nepochopila, že ji odsoudila k úplně stejnému chování. „Místo abyste dceři pomohla, bezděky jste ji deptala. Proto máte takové zdravotní problémy. V současné době ale tyhle problémy zachraňují život vaší dcery.“
Manžel se mě zeptal: „Začalo mě nesnesitelně bolet u srdce, mám si zavolat sanitku a brát nějaké léky?“ „Vaše podvědomá agrese by v těchto chvílích mohla zabít vaši ženu. Ta agrese se blokuje právě bolestmi srdce, proto by léky postavily na nohy vás, ale ji by definitivně srazily k zemi. Můžete se však modlit a očišťovat duši.“
Za několik dní mi zavolali znovu – jejich stav se poněkud zlepšil, ovšem ne o mnoho.
„Teď nastal čas,“ vysvětlil jsem jim, „kdy nikomu nebude dovoleno být jen materialistou nebo jen idealistou. Dřív člověk ulpíval na pozemskosti a odmítal Boha, jeho tělo churavělo a nakonec umíralo. Odděloval od sebe pozemskost a směřoval k duchovnosti. V. tomto časovém úseku byl téměř stoprocentně šťastný. Pak ale začínal lpět na duchovnosti a onemocněl jeho duch.“
Sergej Lazarev – Diagnostika karmy 3
