Jestliže je můj život v nebezpečí nebo někdo v mém okolí je ve fyzickém či psychickém nebezpečí od agresora, budu sebe nebo jeho bez váhání bránit.
Ale co se týká obrany mé integrity, mého jména, práce, cti či čehokoliv jiného, jednoduše půjdu pryč, i když se mne útok dotkne. Někdy jsem zasažena a cítím emoci, např. emoci zrady někým, kdo předstíral přátelství, nebo někým, kdo pomlouvá za mými zády, aby byl druhými oblíben, a zároveň předstírá, že je můj přítel a podporovatel, nebo někým, kdo na mne zlomyslně zaútočí na internetu (často anonymně, samozřejmě), aby se cítil důležitý, získal pozornost…,nebo prostě proto, že ho moje síla a vliv ohrožují. Někdy mne to rozčílí. Ale místo abych na rozčílení reagovala, zpracuji zklamání a bolest, a pokračuji na své cestě.
Nicméně je to těžké. Když se střetneme s negativní energií ve formě urážek a útoků, často nás to něco stojí. Touto cenou je dopad, jaký to má na naše „malé já“ (small self). A já MÁM malé já. V mém životě není příliš vlivné, ale občas na mne působí. Nebylo tady vždy, ale v určitých obdobích lineárního času jsem si ho stvořila, abych rozuměla, čím ostatní lidé ve svých životech procházejí. Většina utrpení, stresu, bolesti, bojů a konfliktů, které zažíváme, je způsobena malým já v nás a/nebo v druhých lidech. Podívejte se na konflikt, ve kterém se nacházíte právě teď. Odstupte a posuďte, zda má nějaký vliv na vaše fyzické přežití. Pokud ne, potom je tento konflikt o malém já. Některé kultury nás učí, že lidé by měli zabíjet, aby ochránili svoji hrdost a čest (nebo čest své rodiny). Nebo by měli být krutě potrestáni, pokud zneuctí sebe (či své rodiny). Ale co je čest a hrdost jiného než egoistická projekce důležitosti? Často používáme příběh všech fyzických, emocionálních a psychologických útoků, které jsme za svůj život utržili, jenom abychom ospravedlnili svoji vlastní brutalitu.
PODSTATA ÚTOKŮ:
Většina osobních, život neohrožujících útoků, má základní vzorce. Tři z těchto vzorců jsou:
1. Prosazujeme svoji pravdu tím, že ostatní označíme za ty, kdo pravdu nemají.
2. Potvrzujeme sami sebe tím, že neuznáme druhé.
3. Reagujeme na nevědomý (nebo vědomý) strach.
Moje zkušenost je, že v naší společnosti je nejčastější první vzorec. Navíc je podporován. Můžeme ho najít v politice a v diskusích všeho druhu, od vědy a náboženství až k společenským organizacím a think tankům po celém světě. Mnohokrát jsem dostala vzkazy a emaily vyžadující, abych „odpověděla“ na nějaký požadavek či tvrzení, že jsem… (doplň tvrzení, které odsuzuje moji pravdu), nebo abych bránila či potvrdila své názory. Už na tyto vzkazy neodpovídám, ale dříve jsem to dělala, protože jsem se podvolila vnějšímu tlaku. Dnes se snažím tomuto vnějšímu tlaku nepodléhat.
Nedávno mi přítel řekl, že si všiml, že čím mocnější, důvěryhodnější a schopnější se stávám jako veřejně známá osoba, tím nenávistnější a zákeřnější útoky na mne jsou vedeny. Je to jednoduše výše zmíněná třetí podstata útoků. Lidé se bojí vlivných jedinců. Bojí se moci (a mají proč) a bojí se, že budou podvedeni. Od té doby, co jsem přijala poslání stát se veřejně známou osobou a předávat lidem poselství jejich síly, každý měsíc vzrůstají také energetické útoky na mne (na mystické úrovni). S mystickými útoky se vyrovnáváme stejně jako s otevřenými, zjevnými útoky: zpracujeme dopad, který na nás mohou mít, a jdeme dál. Odplata, obrana nebo „dosažení spravedlnosti“ nemají význam: jenom by útok vyživovali a snižovali naši vibraci. Jestliže trávíme čas obranou, útokem na naše útočníky nebo úsilím o odplatu (pay-back, ve smyslu „vyrovnání“), jednoduše vyživujeme kruh agrese. Všechnu tuto energii mnohem lépe použijeme inspirací a posilováním druhých.
JAK POZOROVÁNÍ NAŠICH VZORCŮ OBRANY POSILUJE PLANETU?
Konflikt a válka na jakékoliv úrovni snižuje naše lidské kolektivní vibrace. Nezáleží na tom, zda křičíte na svého psa nebo střílíte na nepřítele. Energie konfliktu jde proti naší přirozenosti a děje se tak pouze kvůli silnému naprogramování. Když jsem se minulý týden zotavovala z dlouhých hodin strávených v letadle, dívala jsem se na televizi. Byla jsem šokována normalizací násilí a jeho brutalitou, jak je v televizních pořadech zobrazováno. Ve filmu o gangsterské rodině přesídlené do Francie v rámci programu ochrany svědků byli děti i dospělí brutálně biti hlavními hrdiny. Mělo to být „vtipné“: děti a dospělí, se kterými bylo tak brutálně zacházeno, řekli hrdinům něco špatně nebo jim provedli nějakou maličkost.
V jiném pořadu, extrémně populárním televizním seriálu, byla úroveň násilí jednoduše neuvěřitelná. Bylo v něm znásilnění, sexuální zneužívání, brutální vraždy dětí, mužů a žen, a mimořádné psychologické zneužívání. A to vše bylo podáno jako „normální“ v nějaké fantasy době a místě. Pořady typu reality TV jsou populární, protože jsou v nich podněcovány konflikty. Je v nich ukazováno násilí mnoha podob, včetně fyzického boje. A s televizí to nekončí. Většina počítačových her je o zabíjení jiných lidí, bytostí či příšer.
Je ale důležité si uvědomit, že naše naprogramování být agresivní a jednat násilně nemůže uspět, pokud s tím my sami nesouhlasíme (dosl. „pokud se pod to nepodepíšeme“). Ve chvíli, kdy poznáme, že jde jednoduše o naprogramování – že je to skutečně pokus (patriarchální) kliky udržet lidský kolektiv v nízké vibraci a ve velice návykovém způsobu života – , potom můžeme jednoduše toto naprogramování zrušit. Jak ho zrušíme? Uděláme si seznam: sledujeme všechny oblasti, kde se cítíme špatně, kde se musíme bránit, kde útočíme na druhé. Sledujeme každou položku na našem seznamu, dokud nevidíme širší obraz, dokud jsme energeticky ovlivněni konfliktem nebo útokem, dokud chceme „s tím něco udělat“ a učinit spravedlnost.
Pamatujte si nicméně, že pokud jde o vaše nebo cizí fyzické či psychologické přežití a duševní pohodu, nejprve sebe (nebo druhého) z útoku dostaňte pryč, pokud je to možné. Pokud to není možné, braňte se, jednejte a ochraňujte. Proč? Protože přežití naší osobnosti je odlišné od přežití našeho malého já. Všimněte si, že agresivita a konflikt jsou velmi návykové. Jsou dramatické a my milujeme drama. Drama a konflikt neexistují vně našeho malého já. To je často důvodem, proč se svého malého já držíme tak silně. Naše realita, naše planeta a náš druh stále podporuje nízkou úroveň zkušeností jako je válka, konflikt, drama. To je skutečnost. Náš druh má nicméně sílu učinit volbu. Je to na nás, zda chceme pokračovat v těchto nízkovibračních hrách, nebo ne.
To je důvod, proč jsme tak silně programováni skrze naše média, kulturu a náboženství: abychom pokračovali v těchto nízkých hrách. Jsme jim vystaveni a to na nás má stejný dopad, jako když když si někdo poprvé šňupne kokainu. Buď se staneme plně závislými, nebo to odmítneme přijímat, nebo se „zotavíme“ poté, co jsme krátkou či dlouhou dobu byli závislí. Můžeme pomoci svému druhu zbavit se závislosti tím, že ji budeme sledovat u sebe, a pomůžeme druhým, aby dělali totéž. Jednoduše to pozorovat bez jakéhokoliv záměru, rozšiřovat své vědomí o skutečnostech skrytých za touto závislostí v globálním měřítku.
Sdílejte tento článek s každým, o kom máte pocit, že by mu mohl pomoci a posílit ho. Rozešlete ho na svůj adresář, šiřte ho. Čím více z nás ho bude sdílet, tím bude břemeno lehčí a tím rychleji náš druh rozšíří své vědomí. Inelia Benz.
***
Zdroj článku:
https://ascension101.com/cs/home/free-articles/94-june-2014/443-in-my-defence.html
Překlad: Terezie Dubinová pro www.oheladom.cz
