Čo je našim cieľom? Kde si staviame hranice a prečo? Nie je to zo strachu z neznáma?
…niečo k tomuto všetkému, na zamyslenie sa 🙂
Je to správné a je to štěstí, že tě nic neuspokojuje úplně a celistvě. Znamená to totiž, že se nepřestaneš vyvíjet, znamená to, že musíš zůstat v pohybu.
Pomalu, pomaličku pochopíš, že neexistuje žádný d
omov, že pohyb o sobě je sám domov; že životní pouť nemá žádný konec, ale že sama pouť je cíl.
Je to velmi těžké pochopt, protože jsme zvyklí na určitou logiku- chceme-li se někam dostat, cesta je pouze prostředek, teprve dosažení něčeho je konec.
Ale co se týče vesmírného života, nemůže existovat místo, kde by jsi mohl říci: „Sem jsem došel a dále již nic není.“
Je nemožné, abys našel místo, které by bylo koncem a kde by byl plot s cedulí „Zde končí svět“.
A dokonce i když jsi takové místo našel, radil bych ti, abys ten plot přelezl- protože za tím plotem musí něco být. Ten plot nemůže stát jen tak, sám od sebe, za ním musí něco být. Někdo si udělal legraci, napsal ceduli „Zde končí svět“ a dal tam plot. Nenech se oklamat.
Osho