Autor: 12letá holandská dívka odkázaná na vozík
Po čase pochopíš ten nenápadný rozdíl
mezi spojením rukou a spojením duší,
Zjistíš, že láska neznamená náklonnost,
a společnost neznamená bezpečí.
Začneš chápat, že polibek není smlouva
a dárky nejsou sliby.
A začneš přijímat své porážky
s hlavou vzhůru a s očima otevřenýma
s půvabem ženy
nikoliv se smutkem dítěte.
A naučíš se stavět všechny své cesty
Na dnešku, protože území budoucnosti
Je příliš nejisté pro jakékoliv plány a budoucnost má navíc
Ve zvyku rozpadnout se na polovině cesty.
Po chvíli zjistíš, že dokonce i Slunce může pálit,
Je-li ho příliš.
Věnuj se tedy pečlivě své zahradě a vyzdob
Svoji vlastní duši, místo abys čekal, až někdo přinese květiny.
Tehdy zjistíš, že to všechno doopravdy vydržíš.
Že jsi opravdu silný,
Že za něco stojíš.
A znovu a znovu
S každým sbohem zjistíš něco nového.