Při hlubším zkoumání vědomí jsem odhalil, že člověk má dvě úrovně agrese: vnější, která je závislá na okolní situaci (člověk se rozčílí, pocítí nespokojenost nebo podráždění, a poté agrese zmizí), a vnitřní, podvědomou.
Na úroveň podvědomí agrese přechází z vědomí, a když se jí podaří se do podvědomí dostat, může tam pak setrvávat mnoho let či dokonce mnoho desetiletí.
Podvědomá agrese se může kumulovat, protože podvědomí na rozdíl od vědomí, nic nezapomíná, jelikož je spojené s energeticko-informačním polem. Agrese, která se již dostala do podvědomí, nikam nemizí, naopak, hromadí se tam a nakonec vede k velmi závažným nemocem, problémům a neštěstím. Tato agrese vychází tedy na povrch prostřednictvím různých nemocí, utrpení a nepříjemností, nebo může opustit podvědomí prostřednictvím odpuštění, pokání a modlitby – tedy buď dobrovolným, nebo nedobrovolným procesem.
S. N. Lazarev – Zdraví člověka
zdroj:
