Když neumíme milovat druhého člověka, tj. naše láska je doprovázena podmínkami, požadavky, a pak urážkami, žárlivostí, odsuzováním, zesiluje to připoutanost k základům života. Základy života jsou – sexuální touha, milovaný člověk, děti, rodina. Čím silněji potlačujeme lásku v duši, tím méně máme energie a tím silněji roste závislost na okolním světě. Tehdy roste i strach ze ztráty. Takoví lidé se bojí výšek, samoty, tmy, při pohledu na krev mohou ztratit vědomí. Často se stávají vegetariány, protože z psychologického hlediska nemohou snést smrt zvířete. V jejich podvědomí je hlavní opěrný bod přesunut od Božské lásky k lidskému životu, proto se pro ně může smrt příbuzných a blízkých lidí stát nepřekonatelným stresem. Jak se dostat z takové situace? V první řadě je potřeba naučit se milovat. Pokud vás urazil milovaný člověk, nepřestávejte ho milovat jako bratra. Jestliže nemůžete – milujte ho jako syna. Nedaří-li se vám to – milujte ho jako otce. To vám pomůže zachovat spojení s Bohem.
S.N. Lazarev – Diagnostika karmy 10
