…neboť i malá radost může v budoucnu nastartovat váš osobní růst. Dnes se lidé naučili radovat se převážně z úspěchů druhých. Například společnost Samsung vyrobí nový model mobilního telefonu. Vy si ho koupíte a máte z toho velkou radost. Ale kde v tomto úspěchu jste Vy? Vy sami? Vymysleli jste ho? Podíleli jste se na jeho výrobě ? Asi ne. Ale přesto se radujeme.
A co třeba když uděláte doma večeři pro rodinu. Dokážete se radovat i z tohoto „malého“ úspěchu, který vám jako úspěch nepřipadá jen proto, že to děláte každý den? Nebo vás štve, že si z vás udělali kuchařku? Všude kolem nás jsou naprosté absurdity, zvrácenosti, které nás naučila společnost a taky naše 
vlastní mysl, která je jako neřízená střela. Drtivá většina z nás se chce ve svém životě posunout do stavu štěstí, vyrovnanosti, spokojenosti a lásky. Ale jak se chcete naučit tyto přirozené stavy pro zdravého člověka, když budete stavět na absurdních základech? Na základech absurdit a rozporů? Vidím kolem sebe mnoho lidí, kteří by chtěli něco dokázat. Ale jejich osobnost není jednotná. Mají ve své mysli absurdity, které nejdou dohromady. Je to stejné bláznovství jako vykouzlit z kousku oceli zralou jahodu. Všude kolem nás je tak mnoho krásných věcí a lidé se z nich nedokážou radovat. A teď se vás na něco zeptám, kdy jste se naposledy radovali z toho, že jste se ráno probudili? Říkáte si, co to tady povídám? Ale věřte, že vím co povídám. Vím to zcela přesně. Naše zdraví není samozřejmost. Není ani samozřejmost, že vychází slunce každý den, že se můžeme najíst, když máme hlad a že jsme přežili další den ve zdraví a se svými blízkými. Že mohu uvařit večeři. Že můžu umýt nádobí… Protože kdyby se Vás smrt zeptala „budeš teď umývat nádobí, nebo půjdeš se mnou“? Věřím tomu, že by se všichni radovali z toho, že můžou umývat nádobí. A zajímavý moment v tom je ten, že naše radost je v tomto případě podmíněná. Ale zdravá radost je nepodmíněná, vychází zevnitř člověka. Jako pramen vody ze země. Všechno kolem nás nám přináší štěstí a radost. Jen to už přes svou vlastní zahleděnost a svou mysl vytvářející absurdity, nedokážeme vidět. Přitom všechny tyto „drobné“ každodenní radosti nám mohou obohatit život natolik, že nám dají stav trvalého štěstí. A co víc, je to zadarmo… je to ve vás. Naučte se zase radovat z maličkostí. Vaše děti vám mohou být učiteli.
Hezký víkend plný radosti Vám přeje
Pavel.
ĎAKUJEME:
Úplne sa stotožňujem s vašim článkom. 🙂 Ľudia sa zabudli radovať z maličkostí a mali by si to čím skôr uvedomiť.