Milování sebe sama vychází ze srdce, z jemného jednání a z rozdávání bezpodmínečné lásky. Někteří lidé si myslí, že mít se rád znamená dávat najevo svou sílu a prosadit svou vůli agresivním způsobem popírajícím práva druhých. Setkali jste se s lidmi, kteří jdou za svým a nezajímá je, jak svým jednáním působí na ostatní. Říkáte jim nemilosrdní. Obdobně agresivní můžete být často sami k sobě, když nějaká vaše vnitřní část dominuje a vládne ostatním.
Vůle se někdy chová jako váš nepřítel; působí na vás silou, směruje vás a nutí k nejrůznějším věcem. Můžete z ní mít pocit, jako by nad vámi stál rodič a ke všemu ještě můžete mít dojem, že věci, ke kterým se vás snaží přinutit, jsou pro vaše nejvyšší dobro. Možná se na sebe neustále zlobíte, že nemáte větší
pořádek, nebo že jste ještě nezačali s něčím, co dlouho odkládáte. Možná si 
děláte dalekosáhlé seznamy věcí, které musíte udělat, a cítíte se špatně, když je nedodržíte. Tím dáváte za pravdu své vůli a odsuzujete jiné své já – to, které se jí staví na odpor. V takovém případě jdete vůlí proti svému já. Váš vnitřní odpor mohlo vytvořit vaše vyšší já, aby vás odvedlo od určitých věcí nebo nasměrovalo do jiných dveří.
Spojíte-li svou vůli se srdcem a budete ji používat k tomu, aby vám pomohla jít cestou, kterou milujete, může vám pomoci prohloubit vaši sebelásku. Vůle dokáže směrovat vaši pozornost. Když ji zapojíte do toho, co děláte s láskou, vaše možnosti nemají hranic a není překážek, které byste nemohli překonat. Všimli jste si, že když jste se věnovali něčemu, co milujete, třeba svému oblíbenému koníčku, pracovali jste bez problémů tak dlouho, dokud jste to nedokončili, a lehce jste řekli „ne“ všemu, co by vás rozptylovalo? Vůle je síla podobná řece, s níž můžete buď plynout, anebo se můžete snažit plavat proti proudu. Můžete ji využít buď k tomu, aby vás volala a zvala na vaši vyšší cestu, anebo abyste se neustále trestali za své zdánlivé přestupky. Který z těchto dvou přístupů vás motivuje? Pomáhá vám vaše vůle více milovat sebe sama tím, že obrací vaši pozornost na cestu vyššího poslání a vytváří vám záměr a motivaci k činům?
A ještě něco: Neberte sami sebe tak vážně.
Smějte se a hrajte si. Když se věci nedaří, není to konec světa. Humor je snad nejlepší branou k opravdové sebelásce. Schopnost smát se, usmívat se na lidi kolem a dívat se na potíže s nadhledem je rozvinutá dovednost. Ti, kdo vycházejí ve svém jednání z vyšší úrovně sebelásky, mají často velmi dobrý smysl pro humor, jsou vtipní a s chutí vyvolávají dětskou hravost také v ostatních. Umí být spontánní, každou chvíli najdou důvod smát se a dokáží vzbudit pocit uvolnění a štěstí také v druhých.
Až se budete příští týden dívat na lidi ve svém životě, ptejte se (bez jakéhokoli posuzování), jestli mají rádi sami sebe. Máte-li ve vztahu s nimi jakékoliv potíže, zamyslete se, čeho se tyto potíže týkají, a ptejte, jestli mají tito lidé rádi sami sebe v této oblasti jejich života. Pošlete jim své soucítění, aby je mohli použít jakýmkoli způsobem k vytvoření svého vyššího dobra, a radujte se z lásky, kterou jste právě vyslali, protože se k vám vrací a budete ji moci využít pro své nejvyšší dobro zase vy.
* * *
– z knihy Žít s radostí, Sanaya Roman
ĎAKUJEME:
autor: Svět zázraků
