Pokračujeme….
Zákon čtvrtý – zákon slunce
Lidský organizmus je nemyslitelný bez slunce. Sluneční paprsky oživují vzduch, vodu i zemi a my jsme všichni zrozeni ze sluneční energie. Potraviny jsou též plody slunce. 90 % našich informací získáváme zrakem, tedy příjmem odražených slunečních paprsků. Všechny biologické procesy v těle probíhají v souladu s biorytmy slunečního času. Znalost těchto kosmických biorytmů a život v souladu s biorytmy slunečního času znamená optimální využití možností našeho organizmu. Pokud slunce vychází v pět nebo v sedm hodin a my ležíme v posteli do devíti a večer, kdy slunce zapadá v 21 hodin, 
ponocujeme do dvou, do tří hodin do rána, pak jen stěží můžeme čekat, že budeme zdrávi. Za neuspořádaný život v rozporu se slunečními biorytmy platíme zdravím a často i životem.
Nebo vezměme jiný příklad. Otylý muž, řekněme přímo tlusťoch, s břichem plným kalových kamenů, se jde opalovat. Sluníčko mu dodá velké množství energie, které urychlí rozkladný proces v záhybech jeho tlustého střeva a v podkožním tuku. Do krve se valí proud škodlivých látek, na který nemohou játra stačit. Na kůži naskakují puchýře naplněné vodou – výsledek okysličovacích reakcí v podkožních vrstvách. Takovýto nerozumný muž riskuje značné potíže se srdcem, vznik nádoru, celkové zhoršení zdravotního stavu. Porušuje najednou několik zákonů přírody včetně zákona vody a slunce.
Člověk zná pět druhů energie, biochemickou, fyzikální chemickou tepelnou a mechanickou. Nejkvalitnější jsou první dva druhy. Všechno živé je nasyceno nekentropií. Rostliny ve svých bílkovinách, tucích a uhlovodanech obsahují nekentropickou sluneční energii. Pokud tedy člověk jí pouze živočišnou, vařenou nebo smíšenou stravu, která je považována za mrtvou, získává pouze ten nejméně kvalitní druh tepelné energie.
My sami nemůžeme využít sluneční energii přímo. Využíváme ne tepelnou, ale chemickou a fotochemickou energii rostlin. Pokud máme energii přímo od nich, získáváme řádově lepší energii než tu, kterou jsme získali z živočišné stravy, od zvířat, která rostliny požila před námi. Makroenergické řetězce rostlin, mají li být zvířaty stráveny, se musí rozpadnout a okysličit, neboli projít značnými změnami. Pouze tak, v kvantech, se vylučuje energie, kterou zvíře potřebuje.
Struktura syrové rostlinné stravy je nositelem fotochemické energie pocházející ze slunce. Vařením a rozmělňováním potravin ničíme tuto strukturu a tím i energetiku, kterou přináší. Slunce je energie, slunce je život.
Zákon pátý – zákon činnosti
Ke zdraví patří činnost. Pohyb je jednou z podstat života, je to funkce, která se nedá ničím nahradit. Bez něj následuje smrt. Ne náhodou dlouhověcí lidé jsou velice agilní, pracují hodně a s chutí. Dobré zdraví mají běžci (ne vrcholoví). Každý jakoby dostával náboj bodrosti s každým uběhnutým kilometrem a to není pouze příměr. Tak tomu je doopravdy. Naše země je opředena mocnými proudy magnetických siločar. Člověk jako malý rotor, biologický krystal, protíná při svém pohybu tyto siločáry. V jeho těle se indukuje elektřina. Ta se kondenzuje a využívá podle potřeby buněk. Účinnost elektrické indukce u běžce závisí na vnitřní čistotě jeho těla. Čím méně je v organizmu škodlivin, tím menší jsou ztráty energie při překonávání odporu uvnitř těla. Takže běžci nebo rychlí chodci, cyklisté či plavci, tenisté a jiní rekreační sportovci, nezapomeňte, že svýma nohama stvrzujete zákon činnosti, jak ho objevili pánové Joul a Lenc. Velikost elektromagnetické síly je přímo úměrná množství magnetických siločar protnutých vaším tělem a nepřímo úměrná odporu uvnitř organizmu, který je dán mírou jeho znečištění.
z knihy:
Jiří Cingoš : Sám sobě doktorem
