Ráda bych napsala slovo strach vyměňte za slovo láska, ale není-li zbytí a lidé stále žijí ve svém strachu, vezmeme za vděk jinou výměnou.
Slovo STRACH, vyměňte za slovo ODPOR.
Ale já mám strach tohle udělat – ale já mám odpor tohle udělat.
Mám strach se projevit – mám odpor se projevit.
Mám strach říct si co potřebuji – mám odpor říct si co potřebuji.
Mám strach zůstat sám/sama – mám odpor zůstat sám/sama.
Mám strach odejít – mám odpor odejít i zůstat.
Mám strach z lidí – mám odpor k lidem.
Slůvko strach mnohým evokuje vnější zábranu – vnějšího bubáka.
Slůvko odpor definuje vnitřní zábranu – vnitřního bubáka.
Neodporováním, v sobě povoluji úplně všechny možnosti a přijímám je jako svou součást – ve všem jsem JÁ.
Ten, který se nějak vymezuje a odděluje, neboť trpí nemocí ega – odporem, má pořád z něčeho strach.
Kde je ta síla, která je se vším v lásce bez odporu?
Je to celistvost. Ta celistvá síla, která přijímá veškeré aspekty života a nerozlišuje na dobré a špatné.
Mnozí lidé s aktivním egem nevysloví: mám strach ze své matky.
Ale pokud vyměníme to slovo – mám odpor k vlastní matce, tady už narážíme na něco vnitřního – tam se díváme na všechno, co ještě má „pan někdo“ v odporu a nevidí v tom DAR, natož lásku.
Mými nejoblíbenějšími stavebními kameny nových základů života jsou tyto pomocné, nikoli přímé cesty do hloubky nitra:
1.Nevěř myšlence, ať se ti zdá sebepravdivější
2.Neodporuj ničemu, namísto toho povoluj všechno, co tě odděluje, činí tě „jiným“ „lepším“ „horším“
3. Neměň, neřeš, nechtěj se toho zbavit, netlač
4.Měň tak dlouho úhel pohledu, dokud neuvidíš v dané situaci (tvojí realitě) DAR a vděčnost.
5. Změna probíhá na vnitřní úrovni, ve vnější realitě se nemusí nakonec stát vůbec nic a přitom se všechno mění 
🙂
Pravdivost obnáší třeba i to, že si řeknu: Nyní ještě nejsem připraven/připravena na skok do neznáma a přijímám se i s tím, neodporuji sobě jen proto, že někdo již skočil – nesrovnávám se, jen se zastavím a klidně JSEM jako NIKDO.
Zjednodušuji se až tak, že nezůstávám nikým a ničím – když v tom odhodím tuhle myšlenku, odhodím tuhle emoci, odhodím tohoto člověka, odhodím tento odpor, odhodím tento strach – co zůstane? Co je podstatou? Nejdeme někam dál, jdeme hlouběji do sebe.
Chceš-li ještě přímější cestu.
Nehledej JAK
Nehledej PROČ
Nehledej KAM
Skoč tam, tady a teď.
ZDROJ: