Stres vychází z pocitu, že by se nemělo dít něco, co se děje. Když máme v životě pocit, že něco není tak, jak by to mělo být, stavíme se na odpor. V mysli vzdorujeme tomu, co se děje. To je pocit, kterému říkáme stres.
Vyskytl se problém, my se ho chceme zbavit, přetrpět ho, mít za sebou. „David Berceli“URYCHLIT PROCES. Je to neřešitelné, nedá se to změnit, nevím, jak na to….Přitom stačí jediná jednoduchá změna. Změnit úhel pohledu. Tak jednoduchý akt a přináší nepopsatelnou úlevu. Dívat se na to jinak, úplně jinak, namísto zkoušet dokola jednu neúčinnou cestu – cestu odporu a cestu mimo přítomný okamžik.
Chceme to urychlit, chceme být v budoucnosti, dál od toho, nebo utéct na opačný konec světa, ale je to něco, co si nosíme všude sebou, dokud se na to nepodíváme jinak.
1. Skrze přítomnost – opravdu dovolím své mysli, která neustále ráda něco řeší, kombinuje, chce měnit, aby ovládala můj svět? Pokud odpadne touha urychlit proces, rychle to přetrpět, mizí i stres. Mizí i tolerance, která se dívá na něco, na co se dívat nechce. Má z toho nepříjemný pocit a stejně jde proti sobě. Skrze přítomnost se již nemusí nic urychlovat, nic rychle vyřešit, nic tu nehrozí, nikdo tu nestojí s bičem.
2. Skrze jiný úhel pohledu – opravdu jsem natolik málo kreativní, abych nenašel/nenašla cestou, která je se mnou v souladu? Co od toho poodstoupit dále a vidět, že nemusím již věnovat ani kapku své drahocenné energie tomu, co nemohu změnit a výsledkům, ale mohu se jen soustředit na to, co je, co změnit dokážu a co je jen tvůrčím procesem, bez apelu na výsledek – na to, jak to dopadne.Všichni jsme v procesu. Všichni jsme občas válcováni svou myslí, ale nic v životě nemusíme přetrpět. Neboť to dělá jen bytost, která chce urychlit proces směrem k výsledku. Bytost, která se zajímá jen o výsledek a tím pádem si vytváří utrpení – tím, že musí ten zdlouhavý, otravný, nepříjemný proces PŘETRPĚT. A jaké to bude v její mysli, takový proces to také bude.
Miluj proces.
Miluj sebe.
Miluj sebe v procesu.
zdroj, autor: Shumavan
