Já: Ahoj Bože.
Bůh: Ahoj…
Já: Rozpadám se. Můžeš mě dát zase dohromady?
Bůh: Raději ne.
Já: Proč?
Bůh: Protože nejsi skládačka.
Já: A co všechny ty kousky mého života, které padají na zem?
Bůh: Nech je tam chvíli. Spadly z nějakého důvodu. Nech je tam chvíli být, a pak se rozhodni, zda si potřebuješ některý z těchto kousků vzít zpět.
Já: Ty to nechápeš! Život se mi rozpadá! Já se rozpadám!
Bůh: Ne, ty to nechápeš. Procházíš hlubokou proměnou, vyvíjíš se, rosteš jako osobnost. Bolest, kterou cítíš, se uzdravuje. Zbavuješ se věcí a lidí ve svém životě; všeho, co Tě brzdí. To jsou ty části, které padají.
Vše se dává do pořádku.
Odpočívej.
Zhluboka dýchej a nech ty části, které už nepotřebuješ, spadnout.
Přestaň lpět na kouscích, které jsou už minulostí.
Nech je padat.
Nech je jít.
Já: Když to tak ale udělám, co mi pak zbyde?
Bůh: Jen ty nejlepší kousky sebe sama.
Já: Bojím se té změny.
Bůh: Pořád Ti říkám: NEMĚNÍŠ SE, ale STÁVÁŠ SE!
Já: Stávám se? A kým?
Bůh: Stáváš se tím, kým jsem Tě stvořil. Člověkem světla, lásky, dobročinnosti, naděje, odvahy, radosti, milosti a soucitu.
Stvořil jsem Tě pro mnohem víc než pro ty kousky, které teď padají, kterými ses rozhodl ozdobit a na kterých lpíš s chamtivostí a strachem.
Nech spadnout všechno, co k Tobě jednoduše nepatří.
Miluju Tě!
Neměň se!
Staň se!
Neměň se!!
Staň se!!
Staň se tím, kým jsem Tě stvořil. Budu Ti to připomínat, dokud si nevzpomeneš.
Já: Padá další kousek…
Bůh: Ano, to je správně.
Já: Takže… nejsem zlomený?
Bůh: Ne, jen světlo láme temnotu,
stejně jako při úsvitu.
Je tu nový den.
Staň se.
Staň se tím, kým skutečně jsi.
Autor: John Roedel
Art: Henn Kim
Překlad, zdroj : @intuitivni.vedeni
