Na určité úrovni se veškerý náš hněv týká minulosti. Právě místa, kde jsme v minulosti utrpěli zranění, nás dnes bolí; zlobíme se proto, že si představujeme současné a minulé situace stejně.
Kdybychom dokázali vnést víru do hlubších bolestných pocitů ve vlastním nitru, strach a bolest dané situace by se začaly odvíjet
léčivým způsobem.
Bolest se tudíž stává prostředkem komunikace, která může být pro situaci prospěšnější než hněv.
To, nač se zlobíme, znovu posilujeme, a tudíž na tom lpíme. Přestože nám hněv leckdy umožní vyhrát bitvu, způsobí, že prohrajeme celou válku. Pokud získáme nadvládu a vyhrajeme bitvu, partnerova prohra povede k tomu, že partner pro nás ztratí na přitažlivosti.
* * *
Dnes si s pomocí víry přiznej, že tato situace není stejná jako ta z minulosti. I když to vypadá, že bys mohl být zraněn, je zde naděje, že se vypořádáš s tímto starým pocitem, s tímto chronickým vzorcem, takže budeš moci postoupit na vyšší rovinu důvěry a přitom budeš vědět, že se všechno změní k lepšímu, ba přímo k nejlepšímu.
* * *
– z knihy Jestli to bolí, není to láska; Chuck Spezzano
zdroj:
autor: Svět zázraků
