Když se cítíte ponížení, rozzlobení nebo vyčerpaní, je to nejspíš znamení, že lidé kolem vás se uzavřeli vaší energii.
Možná ji nepřijímají tak, aby léčila, ale například pouze k posílení svého ega. Mohou vás blokovat a odmítat energii, již dáváte. Když zpozorujete, že začínáte být z rozhovoru nějak unavení, nakláníte se moc dopředu ve snaze dosáhnout k druhým, doprošujete se jejich pozornosti nebo se cítíte vyčerpaní, nedocenění, zneuznaní či nepodporovaní, je čas zeptat se sebe sama, proč v dané situaci dál zůstáváte.
Když vás vyčerpá nebo poníží člověk, kterého ani neznáte, dostali jste takzvaný „psychický políček“. Takovou zkušeností vás vesmír upozorňuje, abyste věnovali pozornost tomu, co děláte, i sami sobě, a podívali se, kdy dáváte energii lidem, kteří ji nejspíš nemohou přijmout. Já těmto zkušenostem říkám „připomínky na cestě“. Ve chvíli, kdy se vám něco takového stane, kdy dostanete psychický políček nebo vás poníží někdo, koho už nejspíš nikdy neuvidíte nebo s kým máte jen vzdálený kontakt, podívejte se blíž na své vztahy s přáteli a milovanými lidmi. Možná v nich nějakým způsobem ponižujete sami sebe. Nejste-li otevření vidět to ve svých vztazích, pošle vám vesmír neznámého člověka, aby vzbudil vaši pozornost. Bude to jen 
připomínka, že v nějaké oblasti svého života asi nedoceňujete sami sebe. Poděkujte mu v duchu a zaměřte se na své vztahy. Ptejte se: „Vydávám někde energii, která se mi nevrací?“
Většina z vás touží milovat, léčit a podporovat lidi, které znáte. S druhými chcete mít láskyplné kontakty a naplňující spojení. Takové vztahy vznikají, když jsou vám lidé, jimž pomáháte a které milujete, otevření a přijímají to, co jim dáváte. Představte si, že byste měli sousedy, kterým byste neustále posílali jako výraz své lásky nějaké dárky. Jim by však byla vaše štědrost nepříjemný, protože by si mysleli, že vám musí vaše dary oplácet, ačkoliv na to třeba nemají ani čas, ani chuť. Časem byste se asi začali cítit neocenění, nevěděli byste, proč vám ani nepoděkují a neopětují, co dáváte. Nechápali byste, proč máte nepříjemné pocity, když jste tak velkorysí a štědří. Jak vidíte, jsou chvíle, kdy se prostě nehodí druhým něco dávat. Mohou se vůči vám dokonce uzavírat nebo bránit, protože vás o váš dar lásky a léčení nežádají.
Chcete-li mít s lidmi spojení, která jsou léčivá, učte se rovnováze mezi dáváním a přijímáním.
Je důležité, abyste o sobě věděli, nakolik jste ochotní přijímat, protože mnozí si jen stěží něco vezmete, ačkoliv velice rádi rozdáváte. Máte-li pocit, že si druzí málo váží toho, co dáváte, je načase podívat se na svou vlastní otevřenost a umění přijímat.
Všichni víte, jak chutná pocit nedocenění. Ptejte se: „Snažil/a jsem se dát víc, než mohl druhý přijmout?“ I tímto způsobem můžete ve vztazích vyčerpávat svou energii.
Lidé pracující v profesích, v nichž léčí a pomáhají lidem, se mohou cítit psychicky unavení, na dně, nebo zažít stav celkového vyčerpání, pokud jejich dar pracovat s energií neproudí také k nim. Nic nenabíjí víc, než když mezi léčitelem a léčeným proudí láska oběma směry. Pak může dojít k opravdovému vyléčení. Léčitel se nabíjí předáváním energie člověku, který léčení přijímá, právě tak, jako je léčený posílen energií léčitele. Jste-li v roli léčícího, můžete se vyčerpat, dáváte-li léčeným víc, než od vás mohou přijmout.
* * *
– z knihy Osobní síla skrze uvědomění, Sanaya Roman
ĎAKUJEME:
autor: Svět zázraků
VEľká pravda v tomto článku!