Vychovávať… nie potláčať, nie nepočúvať, nie ovládať…
Klíčovým problémem dnešní doby je, že nás nikdo a nikde neučí, že i naši mysl musíme vychovávat. Co to vlastně znamená? Je to stejné jako s dětmi. Děti máme pořád takříkajíc „v hledáčku“ a neustále je hlídáme, co dělají, říkají, 
jak se chovají atd. Ale už jaksi zapomínáme na to, abychom stejným způsobem působili i sami na sebe, na svou mysl. V našem podvědomí je zakořeněný fakt, že ve chvíli kdy dospějeme (v 18 letech) si můžeme dělat, co chceme. A taky to tak v mnoha případech vypadá. Nakonec to dopadá tak, že když se někomu na nás něco nelíbí, řekneme prostě jen „jsem takový/á“ a tím to hasne. A nedokážeme se na sebe podívat trochu z „nadhledu“ abychom posoudili, jestli daná připomínka není na místě. Všechno toto je jen důsledek toho, že nás naše mysl „přemohla“, uchvátila a myslí si, že je všechno tak jak má být. Za druhé je v tom mnoho své samolibosti a neochoty s čímkoliv něco udělat. Přitom otevřenost a pružnost naší mysli je zásadní pro naši osobní cestu dopředu, ať už jdete kamkoliv a děláte cokoliv. A to nemluvě o lidech „duchovních“, kteří jsou mnohdy mnohem více samolibí než my „obyčejní“ lidé.
Tak co to tedy je „vychovávat svou mysl“?
Občas bychom se měli zamyslet nad tím, jak vlastně přemýšlíme… Nehoní se vám občas ve vaší hlavě, když jdete třeba ve městě, „hele tahle je teda oblečená, ta vypadá“, nebo třeba „ty lidi nemají vůbec vkus, jak se dnes oblékají“ apod. Není to náhodou jen projevem vaší osobní nejistoty, nízkého sebevědomí, že se musíte ujišťovat, že vy jste lepší? Nebo je jen vaše mysl tak nedisciplinovaná, že vše co vidí, musí nějak komentovat, na všechno musí reagovat? Není vaše mysl jako stádo opic, které se otočí vždy tím směrem, kde se něco děje a hned začne „skřehotat“? Pokud se nám nepodaří naši mysl uklidnit, pokud ji nebudeme vychovávat správným směrem, hlídat myšlenky, které se v ní rodí, naše mysl bude nestálá jako právě zmíněné opičí stádo. A důsledek toho? Chvilku budeme dělat to, chvíli ono, a pak zase něco jiného. U ničeho nevydržíme a v nic nebudeme věřit. Nebudeme mít sílu nic dotáhnout a někam dojít, i když mnoho dobrého začneme, nedokončíme to. Kázeň naší mysli je klíčovou věcí ať proto, jestli chcete být dobrá kuchařka, máma, dobrý manažer nebo jen dobrý člověk. Drtivá většina z nás má mysl během dne nastavenou na produkci negativních myšlenek, které vás jako osobnost ničí. Naopak vychovaná mysl je produktivní, pozitivní a tvůrčí. Práce s myslí člověka je i můj obor. Pokud vás to zajímá, podívejte se i na mé www stánky energieprirody.cz. Přemýšlejte o tom, jak jste nastaveni vy…
Všem přeji krásné pondělí,
Pavel
ĎAKUJEME:
