a to nás liší od celé zvířecí říše. Od celého živého stvoření na této zemi. Je to nesmírný dar, ale také gilotina nad naším vlastním krkem. Jak to vlastně myslím?
No jednoduše. Ráno, když se pes probudí, nemůže si říct, končím s masem, dám si k snídani kávu, rohlík s máslem a pouštím snídani s Novou. Kůň si neřekne, dnes si nedám čerstvou trávu na louce v Česku, protože odjíždím do New
Yorku. Už chápete? Máme obrovský dar. Dar volby. Problém je však v tom, že s ním neumíme zacházet. Rodiče a společnost nám do života vložili program, podle kterého jedeme. Nedokážeme ho moc měnit, možná i proto, že nechceme. Většina z nás si to ani neuvědomí, někdo nechce, někdo by chtěl a neví jak. Mnozí se snaží a nejde jim to. Přesto tu možnost máme. Chodíme do práce, která nám nevyhovuje, ale máme možnost to změnit. Můžeme žít jinak, lépe, na lepších místech, v lepších podmínkách. Můžeme jít cestou správnou i cestou špatnou. Důležité je vědět, spíše si uvědomovat co dělám, jak to dělám a proč jsem se tak rozhodl. Být k sobě upřímný. Pokud to tak není, náš život zůstane jen prázdnou cestou. Cestou, kterou jsem si nezvolil. Jen jsem ji žil. Nevyužil jsem tu jedinečnou možnost volby, kterou jsem dostal jako největší dar k mému narození na této zemi. Volba, naše volba by měla být plně vědomá. Ne jen podvědomá na bázi co je pro mě nejlepší. To je pudová záležitost. Všichni se snažíme dělat jen to, co je nejlepší. Je to přirozené, ale ne lidské. Je to jen pud. Navíc pudové rozhodnutí neznamená, že naše volba je vždy správná. Nakonec celý náš život, který teď žijeme, je souborem našich rozhodnutí. Naší volby. A tato volba může být vědomá, či nevědomá. Pokud budete natolik silní, že si přiznáte věci v pravém světle a ne jen omluvou nebo výmluvou, vaše volba bude šťastnější. Opravdu to chci? Možná bychom mohli udělat i jiné rozhodnutí než jsme běžně zvyklí. Něco co vás životně obohatí. Povznese. Ne zničí. Volba, která bude mít větší dosah než vy sami. Volba udělat něco i pro druhé, ne jen sám pro sebe. Buďte lidmi.
Yorku. Už chápete? Máme obrovský dar. Dar volby. Problém je však v tom, že s ním neumíme zacházet. Rodiče a společnost nám do života vložili program, podle kterého jedeme. Nedokážeme ho moc měnit, možná i proto, že nechceme. Většina z nás si to ani neuvědomí, někdo nechce, někdo by chtěl a neví jak. Mnozí se snaží a nejde jim to. Přesto tu možnost máme. Chodíme do práce, která nám nevyhovuje, ale máme možnost to změnit. Můžeme žít jinak, lépe, na lepších místech, v lepších podmínkách. Můžeme jít cestou správnou i cestou špatnou. Důležité je vědět, spíše si uvědomovat co dělám, jak to dělám a proč jsem se tak rozhodl. Být k sobě upřímný. Pokud to tak není, náš život zůstane jen prázdnou cestou. Cestou, kterou jsem si nezvolil. Jen jsem ji žil. Nevyužil jsem tu jedinečnou možnost volby, kterou jsem dostal jako největší dar k mému narození na této zemi. Volba, naše volba by měla být plně vědomá. Ne jen podvědomá na bázi co je pro mě nejlepší. To je pudová záležitost. Všichni se snažíme dělat jen to, co je nejlepší. Je to přirozené, ale ne lidské. Je to jen pud. Navíc pudové rozhodnutí neznamená, že naše volba je vždy správná. Nakonec celý náš život, který teď žijeme, je souborem našich rozhodnutí. Naší volby. A tato volba může být vědomá, či nevědomá. Pokud budete natolik silní, že si přiznáte věci v pravém světle a ne jen omluvou nebo výmluvou, vaše volba bude šťastnější. Opravdu to chci? Možná bychom mohli udělat i jiné rozhodnutí než jsme běžně zvyklí. Něco co vás životně obohatí. Povznese. Ne zničí. Volba, která bude mít větší dosah než vy sami. Volba udělat něco i pro druhé, ne jen sám pro sebe. Buďte lidmi. Vždyť máte možnost volby…
Přeji všem krásný víkend,
Pavel
