Proč bychom měli být závislí na druhém člověku? Romantické vztahy jsou tak intenzivní a vyhledávané zážitky, protože člověku nabízejí osvobození od hlubokého pocitu strachu a neúplnosti, který je součástí neosvícené lidské situace. Tato situace má svou tělesnou a duševní dimenzi.
Na tělesné úrovni nejste nikdy úplní. Jste buď muž, nebo žena, což znamená, že jste jen polovinou celku. Na této úrovni se touha po celistvosti projevuje jako vzájemná přitažlivost mezi mužem a ženou. Je to nepřekonatelná touha po spojení s opačnou energetickou polaritou. Kořenem této tělesné touhy je touha duchovní: touha po návratu do stavu jednoty. Na tělesné úrovni dosáhnete této jednoty sexuálním spojením. Proto je sexuální styk tím nejkrásnějším zážitkem, jejž vám tělesná sféra může nabídnout. Nicméně sexuální spojení je jen prchavým okamžikem blaženosti. Pokud jej nevědomě hledáte jako prostředek k dosažení spásy, hledáte jednotu ve sféře formy, kde ji nelze najít.
Na duševní úrovni je pocit neúplnosti ještě silnější než na úrovni tělesné. Dokud se ztotožňujete se svou myslí, odvozujete své já z vnějšku. Jinými slovy, vaše totožnost je založena na věcech, které nemají nic společného s tím, čím skutečně jste. Ztotožňujete se se svým majetkem, vzhledem, společenským postavením, vírou, úspěchy a neúspěchy atd. Toto falešné, myslí utvářené já neboli ego je zranitelné a neustále hledá něco nového, s čím by se mohlo ztotožnit, aby mělo pocit, že vůbec existuje. Nic mu však nemůže dát trvalý pocit naplnění.
Když navážete intimní vztah, zdá se vám, že jste našli odpověď na všechny problémy svého ega. Všechno ostatní, s čím jste se ztotožňovali, ztrácí svou důležitost. Veškerá vaše pozornost je teď soustředěna na člověka, kterého milujete. Už nejste osamělým fragmentem v nepřátelském vesmíru, alespoň tak se vám to jeví. Váš svět má nyní střed: milovaného člověka. Skutečnost, že středem vašeho života je něco vnějšího, vás zpočátku nijak neznepokojuje. Jste rádi, že jste se zbavili strachu a pocitu neúplnosti – ale je to pravda? Zbavili jste se strachu, nebo stále existuje pod povrchní realitou?
Jestliže oba dva prožíváte jak “lásku”, tak její opak, pravděpodobně si pletete lásku se závislostí na partnerovi. V jednom okamžiku můžete partnera milovat, a v druhém ho můžete nenávidět. Skutečná láska nemá protiklad. Má-li vaše “láska” protiklad, pak to není láska, nýbrž potřeba s někým se ztotožnit. Je to náhražka spásy pro vaše ego, a vašemu egu to jako spása připadá – alespoň určitou dobu.
Ale po nějakém čase váš partner přestane uspokojovat vaše potřeby, nebo lépe potřeby vašeho ega. Vrátí se pocity strachu, bolesti a neúplnosti, které jsou základní součástí egoistického vědomí a které byly přechodně zastíněny vaším “milostným vztahem”. Jako při každé drogové závislosti se cítíte dobře, dokud droga působí, ale vždycky přijde doba, kdy působit přestane. Když se vaše bolestné pocity vrátí, prožíváte je mnohem intenzivněji a navíc věříte, že za to může váš partner. Proto ho začnete zuřivě napadat. Vaše útoky probudí partnerovu vlastní bolest a on se začne bránit. V této fázi nevědomě doufáte, že vaše útoky změní partnerovo chování.
Každá závislost je způsobena nevědomým odmítáním vyrovnat se s vlastní bolestí. Každá závislost začíná a končí bolestí. Ať jste závislí na čemkoli, užíváte to k utišení bolesti. Proto je v intimních vztazích tolik bolesti. Intimní vztahy probouzejí bolest a utrpení, jež v sobě už máte. To dělá každá závislost. Každá závislost dosáhne stadia, v němž přestane fungovat, a pak cítíte bolest mnohem intenzivněji než předtím.
Proto se lidé snaží uniknout z přítomnosti a hledají spásu v budoucnosti. Kdyby jen věděli, jak snadné je žít v přítomném okamžiku, který rozpouští minulost a její bolest. Kdyby jen věděli, jak blízko jsou ke své vlastní realitě, jak blízko jsou k Bohu.
Vyhýbat se intimním vztahům ve snaze vyhnout se bolesti však také není řešením. Bolest už existuje. Tři neúspěšné partnerské vztahy během tří let vás dovedou k probuzení spíš než tři roky strávené na opuštěném ostrově nebo v uzavřené místnosti.
• Eckhart Tolle – Moc přítomného okamžiku •
ZDROJ:
