Každý člověk je svobodný. Vytvořili jste si možná nějakou práci a postavili svůj život na určitých cílech a konkrétních formách. Cesta radosti je cesta učení se, jak neuvíznout v detailech těchto forem. Je to učení se, jak nezůstat v pasti svého vlastního stvoření, ale nechat se jím naopak pozvednout výš.
Pokud jste si vytvořili práci, vztah nebo cokoliv, co vám nepřináší radost, podívejte se dovnitř a ptejte se, proč cítíte povinnost zůstávat ve vztahu s kýmkoli nebo čímkoli, z čeho nemáte radost. Často je to proto, že nevěříte, že si zasloužíte mít, co chcete. Ve vaší rovině však není žádné „zasloužit si“. Všichni jste byli 
obdařeni aktivní představivostí a ta je branou ven odkudkoliv, kam jste se dostali. Vaše představivost může být branou ke starostem, pokud ji tak používáte, anebo branou do radosti.
Když si přes den telefonujete s přáteli, necháváte je mluvit dál, ačkoliv byste raději už skončili? Posloucháte jejich příběhy, které vás obírají o energii? Domlouváte si schůzky, i když na to ve skutečnosti nemáte dost času nebo v nich nevidíte žádný vyšší smysl? Abyste našli svou cestu radosti, budete se chtít ptát, proč se cítíte zavázáni lidem nebo formám, které jste stvořili.
Cesta soucítění neznamená, že se vám musí líbit vše, co lidé dělají nebo kým se rozhodnou být. Je to cesta, kdy vidíte lidi pravdivě, takové, jací jsou, a uznáváte všechny jejich části. Je to cest,a kdy se díváte na lidi a kladete si otázku, jestli jim můžete nějakým způsobem pomoci, léčit je nebo zkontaktovat s jejich vyšší vizí. Pokud to nejde a vy s nimi přesto trávíte svůj čas, vyčerpáváte si svou vlastní energii.
Někteří z vás stále dokola někomu pomáháte a cítíte se z toho frustrovaní. Možná to cítíte jako svou povinnost – jako by nebylo jiné cesty než poslouchat jejich strastiplné příběhy – a přejete si, aby se svým životem konečně něco udělali. Když pomáháte lidem, ale oni nerostou, znovu se raději zamyslete, jestli jim opravdu pomáháte nebo jestli jsou schopni přijmout pomoc, kterou jim nabízíte.
Jít cestou radosti předpokládá umět přijímat. Můžete být zahrnuti láskou, mít milující přátele i zdravé a pružné tělo, pokud se pro to rozhodnete. Je toho tolik, zač můžete být vděční a čeho si můžete vážit. Jednou z cest, jak mít víc, je cenit si všeho, co už máte. Všímejte si a važte i těch nejprostších věcí – květin, které míjíte, nebo dětského úsměvu, co vás zahřeje u srdce – a uvidíte, že vám Vesmír bude posílat ještě víc.
A by, kdo si děláte starosti kvůli penězům, nebo hledáte takovou práci, kde byste mohli vydělávat tím, co máte rádi – byli jste někdy ochotní odvážit se a opravdu začít dělat to, co milujete? Jste ochotni důvěřovat Vesmíru, že vám k tomu dá dobrou příležitost? A mohli bychom jít ještě dál: jste připraveni poradit si s penězi, až přijdou? Cítíte, že si je zasloužíte?
* * *
– z knihy Žít s radostí, Sanaya Roman
ĎAKUJEME:
autor: Svět zázraků
