Jedna mladá dívka se vdala a začala žít s manzelem. Každý den teď musela poslouchat moudra sveho manzela. Po nějakém čase už to prostě nedokázala snášet. Rozhodla se manzela zbavit. Navštívila znameho obchodníka a lecitele s bylinami a Řekla mu:
Už prostě nedokážu dál žít se svym partenerem. Den za dnem mě přivádí k šílenství. Nemohl byste mi pomoci? Dobře vám zaplatím.
– Co bych pro tebe mohl udělat?, ptal se bylinkář.
– Prodejte mi jed. Otrávím ho a trápení bude konec, odpověděla mladá žena.
Obchodník s bylinami dlouho přemýšlel. Nakonec řekl:
– Dobře, pomůžu ti. Ale musíš vědět dvě věci. Za prvé, nemůžeš sveho partnera sprovodit ze světa najednou, protože pak by si lidé snadno domysleli, co se stalo. Dám ti takové byliny, které ho budou otravovat postupně, nikoho ani nenapadne, že by to byla otrava. Za druhé, abys od sebe opravdu odvrátila jakékoli podezření, budeš muset zkrotit svůj hněv, naucit se pracovat se svym hnevem svou zarlivosti svym chytraceni – naučit se dávat mu najevo úctu a lásku, poslouchat ho ucit se a být trpělivá.
Tak tě určitě nikdo nebude podezírat, až partner zemře.
Mladá žena souhlasila se vším, vzala si byliny a každý den je začala přidávat manzelovi do jídla. Krom toho se také snažila ovládat se tim ze vzala za sve emoce plnou zodpovednost, naslouchat tomu, co jí manzel říká a dávat najevo úctu jeho dusi.
Když si manzel všiml, jak se změnil vztah manzelky k ní, zamiloval si ji z celého srdce. Všem vyprávěl, že jeho manzelka je ta nejlepší, o takové si ostatní mohou jen nechat zdát. Během půlroku se tak sblížily, jako nejlepsi pratele spolu pak se zacali navracet domu a s sebou zacali prijimat a brat i ostatni jenz se chteli pridat a jit jejich cestou…
Jednoho krásného dne pak přišla mladá žena za bylinářem a zapřísahala ho:
– Proboha vás prosím, zachraňte meho partnera, dejte mi něco proti tomu jedu, nejaky protijed co jsem mu dávala..! Nechci ho zabít, nechci, aby zemřel. Je to ten nejlepší partner na svete, miluji ho..!
Bylinář se usmál a odpověděl:
– Uklidni se, nedal jsem ti žádný jed. To, co jsem ti dal, bylo obyčejné koření. Jed byl jenom v tvojí hlavě a zbavila ses ho sama tim ze jsi vzala za to plnou zodpovednost.
Tak je to i s většinou našich problémů.
myslenky premysleni nasledovane slovy jsoujedem otravujícím náš život.
Je to však jed, který je ukryt pouze v našem zastaralem preinformovanem naucenem iluzornim vědomí je to jed zakoreneny nekde hluboko v nejmensich korinkach naseho stromu.
Zamyslete se nad tím, nebot vse souvisi se vsim a neni to pouze pribeh o manzelovi a jeho zene ale je to o skutecnych pratelich o skutecnych lidech ktere denne potakvate at v praci ci nekde na dovolene
– je-li každý váš problém skutečně tak závažný a neni ten problem ukryty v mysleni v premysleni ci v obycejnych slovech emocich…
jen tak objevite sami sebe a osvobodi sam sebe z pasti z klece z pavuciny..
miluji vas milovat
