Duchovnost, život náboženství a vědomí souvisí s kvalitou agni a tédžasu při pílu-páce a pitahara-páce a se stravou, kterou jíme.
Některé rodiny, včetně mnoha rodin v Indii, po celé generace neochutnaly maso. Na západě naopak maso jí většina lidí. v poslední době v Americe i dalších západních zemích mnozí lidé přecházejí na vegetariánství. Někdy se stává, že při náhlém přerušení řetězce požívání masa je zasažen buněčný metabolismus a tělo, včetně buněčných membrán a molekul RNA/DNA, prochází šokem. Z tohoto důvodu se v takovýchto případech může objevit intenzivní touha po mase.
Podle ájurvédy je nějakým způsobem nutno tuto touhu uspokojit.
Dojde-li k upokojení biologických potřeb, člověk snadněji dosahuje stavu oproštění od veškerých žádostí. Nemá-li tělo dost bílkovin, což vyvolává příznaky jako neukotvení a omámenost, může být někdy pro člověka přínosné kuřecí, krůtí nebo rybí maso, protože pomůže uspokojit tělesné potřeby. Existuje i mnoho vegetariánských látek, které jsou bohatým zdrojem bílkovin, kozí mléko a sýry. Někteří vegetariáni nepovažují mléko za vhodnou potravinu. Tvrdí, že se jedná o kravský produkt, upa-dhátu kravského rasa dhátu. Ájurvéda však považuje čerstvé mléko od zdravé krávy za satvickou a léčivou potravinu.
Učení ájurvédy vede k tomu, aby si člověk dopřál myšlenkovou volnost, oprostil se od nejrůznějších teorií a byl normálním člověkem. Ájurvéda je vědou zlaté střední cesty. Pokuste se ve všem najít zlatý střed a nebuďte fanatičtí. Fanatizmus vytváří potlačené žádosti a fanatičtí lidé nikdy nedosahují osvícení. Zůstávají upoutání ke svým žádostem a vlastním ideologiím. Potlačené žádosti udržují duši v kole času, v kole zrozování a umírání.
Různé náboženské filozofie mají za to, že když člověk zemře, mělo by být obětováno to, co jeho duše miluje. Bhagavadgíta říká, že pokud v okamžiku smrti nemá člověk žádné přání, jeho duše je osvobozena. Korán i egyptské nauky jsou téhož přesvědčení. Žádost je mocná síla. Zůstávají-li neuspokojená přání nebo nedokončené záležitosti, člověk se rodí znovu, aby kruh žádostí mohl ukončit.
V molekulách RNA/DNA v buněčném jádru je specifický genetický kód, který zaznamenává genetické buněčné vzpomínky prostřednictvím určitého vzorce řetězců aminokyselinových molekul. Molekulární řetězce jsou nezpracovanou sómou, jež vyvolává žádosti a může být zdrojem buněčné khá-vaigunji (oslabeného, nebo poškozeného prostoru).
Nezpracovaná sóma je tedy zdrojem veškerých žádostí a přání, zpracovaná sóma oproti tomu přináší uspokojení.
Sóma běžného člověka má v sobě intenzivní žádosti. Má-li například dítě nedostatek minerálů jí písek. Má-li člověk nedostatek bílkovin, má silnou chuť na maso nebo jiné potraviny s vysokým obsahem bílkovin. Nedostatek tučných látek vyvolává touhu po tučném jídle nebo sýru a nedostatek sladké chuti v jídle vyvolává touhu po cukru. Sóma se pokouší uspokojit přirozené potřeby všech buněk, ať už je to buňka plazmy, červená krvinka, svalová buňka, nebo jakýkoliv jiný typ buňky. Sóma takto komunikuje s tělem.
Nejdůležitější je žádostivost pochopit. Je věčná a odvěká avšak její pochopení znamená i její ukončení.
Žádost po sobě zanechává zbytkovou neurologickou vzpomínku, jež vytváří počitek, vjem. To je v pořádku. Při své cestě životem setrvejte u těchto vjemů. To je skutečné uvědomění. Neumožněte myšlenkám, aby se těchto vjemů ujaly.
To, že zabráníme myšlenkám, aby se ujaly vlády nad nimi, ještě neznamená potlačení – a v tom spočívá klíč.
Pak se sóma transformuje v lásku, což je čisté vědomí.
Vasant Lad, M.A.Sc. Základní principy Ájurvédy
ĎAKUJEME:
