Žárlivost je jedním z nejnepříjemnějších pocitů, jaké můžeme mít, protože své štěstí dáváme do přímé souvislosti s chováním někoho jiného – a to nám dozajista působí bolest. Jedná se o kombinaci závislosti (strádání) s pocitem strachu ze ztráty, s pocitem, že jsme zranění, odmítaní, ubozí, bezcenní, a rovněž se vztekem. To stačí, abychom se nechali vehnat do stavu nezávislosti, protože to velice bolí.
Nicméně žárlivost je forma emocionálního vyděračství, protože se pokoušíme ovládnout někoho jiného prostřednictvím vlastních špatných pocitů, ať už o nich dotyčný ví nebo neví. Díky ochotě odstranit z konání našeho protějšku vlastní kritéria sebehodnocení se žárlivosti zbavíme. Potom připustíme, že ten druhý se nejspíš chová způsobem vyplývajícím z jeho vlastních potřeb či nutkání. Když necháme situaci volně plynout a postoupíme kupředu, tato situace se změní a přirozeně rozvine.
* * *
Dnes si vyzkoušej jedno ze cvičení, při nichž se učíš nechat věci volně plynout. Žárlit můžeš jen tehdy, když s někým soutěžíš, což znamená, že jsi přesvědčen o prohře a o tom, že prohráváš právě ty. Buď ochoten zbavit se lpění na někom a udělej krok vpřed. Čím dále pokročíš, tím více najdeš míst, kde může zvítězit každý, už jen tím, že nalezne svůj přirozený vztah. Pokud tento partner pro tebe není tím pravým, najdeš si takového, který jím bude. Když dáš situaci volný průběh a pokročíš kupředu, nalezneš více klidu ve vztazích, jimž se plně oddáš, a zjistíš, že se ti vrací přitažlivost. To neznamená, že bys měl onoho člověka odmrštit ani z dané situace uprchnout: znamená to, že se zbavuješ lpění na své představě, jak by situace měla vypadat.
********
– z knihy Jestli to bolí, není to láska; Chuck Spezzano
ZDROJ:
