„Své putování za léčením zažíváme prostřednictvím stezky vztahů, protože se sami léčíme prostřednictvím zrcadlení našich zranění, což je jeden ze způsobů spojování s druhými. Máme určité zranění, které vyžaduje uzdravení, potkáme někoho se stejným zraněním a – protože máme před sebou své zranění jako na dlani – jsme schopni své záležitosti vyřešit a uzdravit. Přesně tak by to mělo fungovat, jenže obvykle tomu tak není. Namísto toho si pomyslíme, že s tím druhým není něco v pořádku, a pokusíme se vyléčit jeho, a pak jdeme od jednoho zraněného vztahu k dalšímu a divíme se, proč nemůžeme nalézt někoho, kdo je uzdraven a je celistvý, nebo že na světě pro nás láska neexistuje.
Jakmile jdeme z jednoho vztahu do druhého v přesvědčení, že v každém z nich je skryta odpověď na naše otázky, a s vírou, že musíme vyléčit svět a ne sebe, dostáváme se do ,,závislosti na vztazích”. Vztahy představují cvičení v sebe-léčení a celistvosti můžeme dosáhnout s jedním vztahem nebo s dvaceti, protože každý z nich slouží účelu našeho léčení tak dlouho, dokud onen aspekt svého putování nedokončíme. Projít snáze tímto procesem nám pomůže, pamatujeme-li si, že život se probíhá zevnitř ven – jestliže se něco děje kolem nás, vyšlo to z našeho nitra.
KAŽDÝ VZTAH JE ZRCADLEM NAŠEHO VZTAHU K NÁM SAMOTNÝM, JE POHLEDEM NA TO, CO MŮŽEME ZMĚNIT, ABYCHOM VYHOVĚLI SVÝM VLASTNÍM POTŘEBÁM. LEGRAČNÍ NA TOM JE, ŽE JAKMILE NIC „NEPOTŘEBUJEME“ JSOU NAŠE POTŘEBY VŽDY NAPLNĚNÝ.
Oč snazší by byla naše cesta, kdybychom byli schopni si v každé situaci položit dvě otázky:
1. Jak toto poslouží mému léčení?, a
2. Co je zapotřebí změnit v mé frekvenci, myšlení, přesvědčeních a energii, abych právě teď mohl/a ukončit tuto úroveň spojení?
Ukončení nějakého spojení nemusí vždy znamenat, že onu osobu odepíšete ze svého života, ačkoliv k tomu může dojít. Faktem je, že se s někým vždy spojujeme skrze své nejnižší frekvence a svůj léčebný cíl, takže čím rychleji to vyřešíme, tím rychleji můžeme navázat spojení s další úrovní, jakmile je léčení završeno.
Je lehké jít od jednoho vztahu k dalšímu a v této stezce závislosti pokračovat, protože každý z těchto vztahů nám naše zranění potvrzuje. Což se nemůže změnit, dokud to nezměníme my sami. Určitým způsobem to připomíná nekonečný rozhovor: ,,Vy první…” ,,Ne, vy…” ,,Ne, vy běžte”… a tak pořád dál. Kdo zahajuje léčení jako první? Ten, kdo si uvědomí, že je nezbytné. Pak zbytek zapadne na svá místa a my najdeme někoho, kdo nám poskytne to, co potřebujeme… protože to už nepotřebujeme.
VŠEHNO, CO HLEDÁME, JE UŽ UVNITŘ NÁS, POUZE TO ČEKÁ, AŽ SE S TÍM SPOJÍME. A JAKMILE SVÉ VNITŘNÍ SVĚTLO ZNOVU ROZSVÍTÍME, JSOU TMAVÁ ZÁKOUTÍ NAŠÍ STEZKY LÉČENÍ OZÁŘENY JASNÝM SVĚTLEM A MY MŮŽEME DOKONČIT KOLOBĚH SVÉHO LÉČENÍ A VKROČIT DO MÍRU, RADOSTI A LÁSKY NAŠEHO NEBE NA ZEMI.“
Jennifer Hoffman
Copyright ©2013 Jennifer Hoffman & Enlightening Life OmniMedia, Inc.
http://enlighteninglife.com/
(Reprodukce českého překladu v nezkrácené podobě je povolena pro jakékoliv médium, pokud je připojen aktivní odkaz na původní zdroj a tato poznámka – pro www.reiki-centrumpraha.cz