ZKUŠENOST

Bez ohledu na to, jaké každodenní výzvy teď podstupuji, vnímám je jen jako zkušenost. V závislosti na úhlu pohledu a nastavení myšlení to může být radostná zkušenost, nebo také těžká zkušenost. Vnitřně si vyrovnávám myšlenky o tom, co právě prožívám, dokud nevnímám určitý stupeň nadhledu a souladu, pak přichází na řadu konání.

V tomto procesu životní zkušenosti jde hlavně o uvolňování strachů z neznámého, nekomfortního a také všeho, co uvízlo v našem podvědomí, jako bolestná zkušenost, kterou už nechceme znovu prožít. Prostoupit těmito obrannými vzorci znamená dát si čas k rozpoznání, zda se nám s tím, co držíme a potlačujeme žije dobře, nebo, zda nás to už dusí natolik, že chceme vnitřní tlak uvolnit. Načasování je důležité. Pokud jsou ještě zkušenosti, které nás něčemu učí a současně nás tlačí k něčemu dobré, pak před nimi stejně neutečeme, vrátí se k nám jako bumerang.

Ať už je jakékoli téma pro vás palčivé a zdá se vám, že se stále pohybujete v bludném kruhu opakování určitých zkušeností, zkuste změnit úhel pohledu a vnímat to jako příležitost k učení a změně. Velmi často vidím sama u sebe (a u ostatních), tendence žít ve stejných rodinných vzorcích, jako předchozí generace. Jsou to velmi silné vlivy, které jsou tu také pro nás jako učební zkušenost. Chceme to změnit, ale velmi často zjišťujeme, že se zase vracíme zas a znovu na počátek. Daleko účinnější, než tlačit na změnu je uvolnit odpor a přestat bojovat s jakoukoli zkušeností, která se právě teď děje.

Zkuste si představit, jak vám je, když na vás někdo intenzivně tlačí, chce abyste se změnili, nebo dělali něco jinak. Je vám v tom dobře? Nebo okamžitě přejdete do obrany, boje a odporu? A i když navenek vyšlete odpor, že nechcete být do něčeho tlačeni a měněni a zlobíte se na někoho tam venku, není pod tím vším ještě pocit viny, že jste tam, kde jste a takoví, jací jste, nebo stud, či sebelítost?

Přesně tak začnete vnímat sami sebe, když na sebe budete tlačit, dokonce když budete chtít zatlačit na to, něco přijmout. Nejvíce své stínové já, že se nesmíte cítit právě takto, nebo nesmíte prožívat takové emoce, které právě teď cítíte…. s takovým přístupem se dočkáte sami od sebe jen odporu, boje a obrany vůči sobě, která se velmi brzy překlopí do pocitů viny a apatie. A vy jste pak ve skutečnosti ti, co na sebe neustále tlačí, aby něco bylo jinak. Je to celé kontraproduktivní. Nevydupete si to, ani to není třeba, se sebou neustále bojovat, i s tím, co se podle nás stále opakuje a zdá se to jako nekonečné, včetně všech vzorečků, které musíme neustále překračovat a jít do výzev.

Berme to všechno jako zkušenost. Zkoušejme nové věci, nové vztahy, nové možnosti, otevírejme se v novém roce všemu, z čeho jsme měli doposud strach a netlačme na okamžité výsledky ani na sebe. Nevyšlo to? No a co? Jestliže něco nevyjde podle našich očekávání, je lepší pustit očekávání, než si něco vyčítat, než se sebou bojovat. A jestli chcete ještě bojovat? No a co? Dělejte co uznáte pro sebe jako souladné a nejlepší. Nikdo jiný to neví lépe, než vy. Je toho před námi ještě dost, nic neuspěcháme ani si nic nevynutíme, jen to můžeme zkoušet zas a znovu.

Bez tlaku.

Užívejme si našeho procesu, jak to jen jde.

Miluj proces, miluj sebe v procesu.

Shumavan

zdroj: