Znalost je správnou znalostí jen tehdy, když funguje v praxi.
A v praxi funguje těm, kteří pochopili. Chápe ten, jehož rozum není zablokován. A rozum se ponejvíce blokuje strachem „nemají mě rádi“. Kdo se osvobodí od strachu nemají mě 
rádi, tomu se otevírá duch. Odpuštěním a zpracováním tohoto strachu člověk jako by odkládal z hlavy ochrannou přilbu a je připraven přijímat božskou modusrost. Člověk, kterého neblokuje strach nemají mě rádi, začíná vidět životní realitu. Začíná vidět dobré i špatné v jejich pravé souvislosti. Život se stává pochopitelným a přináší duševní klid. Do života takového člověk a vstupuje láska.
Získávání životní moudrosti je „těžkou prací“. K moudrosti získané v předcházejícím životě je třeba přidávat novou. Moudrost předcházejícího života, to je ta podvědomá nebo intuitivní moudrost, ke které se přidává moudrost získaná ze zkušeností z života nynějšího, i tehdy, když neoplýváme rozumem. Příští život začne na vyšší úrovni a všechny předcházející životy se opět stanou podvědomou moudrostí, ke které člověk začne přidávat novou.
Luule Viilma
